7 Days Project

Na začátek bych se chtěla omluvit, že jsem tu teď nebyla. Jak jsem psala minulý pátek odjela jsem na víkend pryč (zítra se dozvíte,kde jsem byla). Vrátila jsem se v neděli úplně mrtvá. Sbalila jsem si věci na intr a šla spát. Během týdne se toho dělo tolik, že jsem vůbec neměla náladu něco psát. Spoustu úkolů, dopisování a kreslení výkresů na výtvarku. Takže bych tímto chtěla říct, že zbylé dva články budou dopsány. Šestý den tedy dneska a zítra poslední :)
A můžeme se tedy pustit do dnešního článku :)

Ve školce to všechno začalo!! První kamarádi a první kamarádky. Ve školce jsem potkala nejlepší kamarádku, se kterou se bavím dodnes. Šílená, úžasná, občas až moc inteligentní (v dobrém slova smyslu), momentálně bydlí na druhém konci republiky :( :) Dále jsem měla a mám nejlepšího kamaráda, který se narodil o den dříve jak já :) S ním se vídám i nyní, když jsem na střední, jelikož studujeme ve stejném městě :) Opět šílený, best člověk na hodině němčiny, co mě celé hodiny píchal tužkou a dělal všechno proto, abych se nasrala :D Během této doby jsem potkala spoustu skvělých lidí a přátel, ale nejvíc se mi do života zapsala moje nejlepší kamarádka, kterou jsem poznala, když jsem přešla do páté třídy na novou školu. Jmenuje se Nikol a její šílenost je občas až nemožná :D Nyní nás dělí odlišné střední školy a vzdálenost našich bydlišť intrů.. Ale i přesto se stále každý víkend vídáme, občasně něco podnikneme a společně přežíváme strasti této doby :D :) Moje celá třída, se kterou jsem byla pět let na základce, byla skvělá a nikdy na ty lidi nezapomenu. Dalo by se říct, že většinu z nich považuji za hodně dobré přátele. Bohužel se s nimi už tolik nevídám, ale tak už to je.. Něco odchází a něco přichází :) Dále mám spoustu skvělých a nejlepších přátel v sousedním městě a ve skupině, se kterou jsem točila s ohněm a světlem (youtube-Ignis Iter). A ano i ti jsou šílení... Prostě v každém z nás je trocha šílenosti a je jen na vás, jak moc ji necháte, ukázat světu :) A človíčka, kterého jsem poznala teprve před 3/4 rokem jsem si tak oblíbila, že to není ani možné. Její jméno je Eliška a říkají nám dvojčata. Potkala jsem ji čirou náhodou v lázních. Byli jsme měsíc spolubydlící. Jsme si tak podobné, že to není ani možné.. Když přišel někdo nový tak se nás ptal "Vy jste dvojčata??" A my si z nich dělali srandu a říkali jim, že ano. Sranda byla, že nám to věřili. Nazývaly nás tzv. 'Brýle, culík, smích' Protože jsme měli všechno podobné :D Ona mě naučila číst knížky, díky ní jsem přežila lázně a díky ní vznikla ÚSTava ÚSTřic což je naše duo :D A i přesto, že bydlíme od sebe docela daleko, rozhodli jsme se, že budeme bojkotovat (co to je za slovo) :D moderní techniku a píšeme si pouze dopisy :) Což je pro nás úplně úžasný :3
V úplně poslední části tedy musím dodat, že se najdou i dobří přátelé na střední škole, ale to se prostě nevyrovná dlouholetému přátelství :)
Z dnešního článku dnes tedy vše.. Nevím jestli vás tenhle typ článku bavil, protože mi přijde kecání o lidech, který neznáte nudné pro vás. Však někteří mí přátelé můj blog čtou a na tento článek se těšili :)
Mějte se a smějte se :) Canli :)
Ps: Na posledním obrázku Nikol a Eliška + me :)